Roverská výprava za svobodou

Od 16. do 18. měli roveři výpravu. Tentokrát se nejelo do divočiny, ale přesto to divočina byla. Navštívili Prahu a společně s tisíci dalších oslavili 17. listopad.

V pátek jsme nasedli v Třebové na vlak, abychom pak čekali hodinu a půl v Pardubicích. Naštěstí si Johny Mačeta vzal tlačenku a probírala se témata jako není už pan Patočka moc starý na výuku autojízdy či Patočka na hrad. Do Prahy jsme se neočekávaně nakonec dostali a Cyril – městský Tarzan – nás provedl pražskou džunglí, popisujíce nám každou hospodu, kavárnu a prodejnu pizzy, kolem kterých jsme prošli. I nakoupit v Albíku jsme stihli. Utábořili jsme se na Vyšehradu a večer si promítli pár fotek a koukli na filmek.

V sobotu následovala krátká rada a po ní jsme šli uctít památku ABS na vyšehradský hřbitov. Zbytek dne zabila účast na oslavách 17. listopadu. Dopoledne jsme se šli podívat na Albertov, ale většinu dne jsme strávili na Národní třídě. Naše charisma přilákala velké ryby, jako je Jiří Drahoš nebo Hayato Okamura a my byli nuceni se s nimi vyfotit, ale co člověk nadělá, za slávu se musí holt platit. Večer se šlo zapít náročný den a poté zatrsat na Václavák.

Po nedlouhém spánku jsme zmrzali v bazilice svatého Petra a Pavla na mši, ale měli to tam hezký, takový malůvky na stropě a sochy, to se mi líbilo. Náš tým se potom rozdělil na dvě skupiny (předcházel ještě oběd a úklid), jedna jela domů a druhá letěla na Letnou na nějakou výstavu a pak taky jela domů. Nevím jak oni, ale my, kteří jsme jeli dříve, jsme měli zase zpoždění. Taky jsem dostal ve vlaku pokutu za neplatnou průkazku, zrovna takového horlivého mladého cvakače jízdenek jsem musel chytnout…

Výpravy se zůčastnil Žolík, Johny (organizátor), Cyril, Míša, Jarda, Daník, Tom Heblt a Juda. A já.

Šimi

Tento záznam byl publikován v Veřejné . Uložit odkaz do záložek.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *